dhana.cz

Štír

Již není pochyb, není naděje. Světlo, zdroj života, se ztrácí v dálavách. Je obtížné si představit za opelichanými stromy něco jiného než oškubané mrtvé kuře. Plískanicové počasí spolu s beznadějí ne na lepší příští, ale vůbec na nějaké příští, vybízí k vlezení si do postele nebo jít se opít s podobně zoufalými kamarády.

Barevná škála okolní přírody prudce seskočila za zlatavých tónů k barvám splašků z čistírny odpadních vod. Už nezbývá nic jiného než naučit se nalézt krásu ve zmaru, v hnilobě a zkáze. Svátek dušiček a návštěvy hrobů říkají, že směrovka ukazuje přes most do podsvětní říše. Šílená touha po živém tlukoucím srdci.

Příroda však nenechá Štíra ve štychu. Z rekvizitárny vytáhne tajuplné snově lákající mlhy a přikryje jimi (občas) ten hnus okolo. Na staré zkroucené jabloni ponechá na tom nejlepším místě jedno jediné jablko, které přitáhne jako briliantový náhrdelník v jinak prázdné výloze obdivné zraky všech kolemjdoucích. Krása je ve Štíru tak výjimečná, že ji sdílíme všichni dohromady jako komunistický televizní program.

Ale jen někteří Štíři naleznou v podsvětí klíč ke kráse, jen některým nezůstane ta nesnesitelná touha nezapomínat nevinným to příkoří narodit se do toho nejdestruktivnějšího znamení. Jen z některých se zrodí Fénix z popela.